šavuot

Šavuot neboli Svátek týdnů se slaví 6. (a v diaspoře i 7.) sivanu, tedy přesně po 49 dnech od přinesení tzv. omerové oběti (omer = odříznutý klas či snopek obilí). Proto bývá tento svátek také někdy označován jako Chag ha-kacir čili Slavnost žně prvních snopků, nebo jako Jom ha-bikurim, Den prvotin (prvních snopků).

O původně zemědělském charakteru svátku svědčí i zvyk zdobit synagogy listovím, trávou či květinami. Později však převážilo rabínské pojetí významu svátku Šavuot jako připomínky zjevení Tóry na Sinaji, kterému předcházely tři dny omezení, během nichž nemohl izraelský lid na horu Sinaj vstoupit.

Dnes se tento svátek nejčastěji slaví zvláštní noční bohoslužbou zvanou Tikun lejl Šavuot (neboli Náprava noci Šavuot). Během této „noci bdění“ má podle tradice izraelský národ napravit pochybení, kterého se dopustil tím, že se nepřipravil dostatečně na přijetí daru Tóry. Náprava spočívá v četbě Tóry, traktátů Mišny a Talmudu a 613 přikázání.

Symbolické je také pojídání mléčných pokrmů, odkazující k tradičnímu přirovnání Tóry k mléku a medu, nebo koláčů či dvou spojených chlebů představujících dvě desky desatera.