ketuba

Ketuba je židovská svatební smlouva sepsaná v hebrejštině (nebo aramejštině), kterou podle tradice dává ženich nevěstě při svatebním obřadu a která obsahuje výčet jeho závazků coby manžela a také těch, jež budou muset být splněny v případě jeho smrti nebo rozvodu.

Většinou se jedná o finanční závazky, které zajistí nevěstě finanční vyrovnání, a tím i šanci na důstojný život přesto, že zůstane bez manžela. Kromě částky, na kterou se odhaduje věno nevěsty, jenž si s sebou bere do manželství, obsahuje ketuba také ekvivalentní ženichův příspěvek k jejímu věnu. Výsledná částka tvoří peněžní obligaci, kterou se ženich zavazuje nevěstě vrátit, bude-li to nutné. Původním smyslem ketuby tak mimo jiné bylo, znesnadnit manželovi rozvod, který byl možný i bez ženina souhlasu.

Ketuba je podepsána ženichem a dvěma svědky, někdy také nevěstou, a je předčítána na závěr první části svatebního ceremoniálu, zvané erusin nebo kidušin. Podle Talmudu nesmí žádná nevěsta žít se svým manželem, pokud nevlastní ketubu. V případě ztráty ketuby tak musí manžel co nejdříve opatřit novou.