chanuka

Chanuka (doslova Vysvěcení nebo Zasvěcení), známá také jako Svátek světel, se slaví od 25. kislevu po dobu osmi dní na připomínku zázraku při znovuzasvěcení jeruzalémského chrámu během povstání Judy Makabejského v roce 165 př. o. l.

Poté, co Makabejští znovu získali jeruzalémský chrám do svých rukou, nalezli v jeho útrobách pouze jednu zapečetěnou nádobu s olejem potřebným pro chrámovou menoru. Přestože v nádobě bylo oleje jen na jeden den svícení, olej v menoře vydržel hořet po dobu osmi dní, během nichž se podařilo připravit olej nový.

Tento zázrak si židé po celém světě připomínají tím, že po osm dní zapalují svíčky na chanukovém svícnu zvaném chanukija, který má na rozdíl od sedmiramenné menory ramen osm, respektive devět – devátá svíce zvaná šamaš neboli služebník slouží k zapálení zbývajících osmi svící a často bývá na svícnu umístěna výš nebo níž než ostatní svíce. Způsob zapalování svíček na chanukiji se v různých komunitách liší, nejrozšířenějším zvykem je dnes umisťování svíček na svícen zprava doleva. Jako první se zapálí nově přidaná svíce a pak se ostatní svíce zapalují zprava doleva.

Kromě zapalování chanukije se na Chanuku také tradičně konzumují pokrmy připravované na oleji, např. latkes (též zvané levivot) – bramborové placky máčené do jablečného pyré – nebo sufganijot – koblihy. Nejen mezi dětmi je oblíbená hra s drejdlem neboli káčou, zdobenou akrostichem věty nes gadol haja šam (po), která znamená „stal se tam (zde – v Izraeli) velký zázrak“.